Synek se chlubí rodičům novým...

Jdou dva skialpinisti po horách a najednou se jeden z nich zřítí do průrvy. Druhý přijede k průrvě a volá: „Jsi v pořádku?”
„Jsem!”
„Co hlava, nerozbil sis ji?”
„Ne, dobrý!”
„A co ruce nebo nohy, nemáš zlomené?”
„Ne, v pořádku!”
„Tak co tam ještě děláš?”
„Padám...”

Skončil pobyt jednoho turnusu, když si náhle právě skončivší rekreant vzpomněl na zapomenutou věc. Vrátil se ke svému bývalému pokoji, který byl zamčen, protože už jej zabydleli novomanželé. Z pokoje se ozývalo: „Čí je to kolínko?”
„Moje!”
„Čí jsou to prsíčka?”
„Moje!”
Bývalý rekreant už to nevydržel, zabouchal na dveře a zvolal: „Až přijdete na ten deštník, tak ten je můj!”

Výzva cestujícím Pendolina: „Kdo z vás ukradl tu instalační disketu?!”

Potkají se dva plavci uprostřed oceánu.
„Jak dlouho už plavete?”
„Celý rok!”
„A to vám to nevadí?”
„Abych řekl pravdu - v sobotu a neděli jo, zvlášť když si za to nemůžu vybrat náhradní volno!”

Elegantní limuzína stojí před přepychovou kavárnou. Za volantem limuzíny livrejovaný šofér. Přistoupí k němu skromný pán a podává mu dopis: „Mohl byste, prosím, předat tento dopis vašemu panu šéfovi? Já bych velmi nerad šel do kavárny.”
„No prosím.”
Šofér odejde do kavárny, odevzdá dopis, šéf čte: „Podaří-li se to, bude dobře, když ne, bude zle. Váš Pantaleone.”
„Jděte se zeptat, prosím vás, co to má znamenat,” říká šéf šoférovi.
Za chvilku se šofér vrací: „Pane šéf, podařilo se. Ukradl nám auto!”

Na recepci si stěžuje probuzený host: „Nemohli byste tomu krotiteli z vedlejšího pokoje říct, aby se krotil?”

Ve společné kajutě cestují na lodi spolu dva strašně málomluvní cestující. Celý týden společné plavby nepromluví mezi sebou ani jediné slovo. Ke konci týdne se dostane loď do nebezpečné bouře. A tu se jeden z cestujících konečně ozve: „To je hrozné!”
„A říkal někdo, že ne?”

Tower ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: „No jo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že jsou dole.”
Pilot: „To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj.”

„Pane řidiči, jak jste srazil toho chodce?”
„Nesrazil jsem ho. Dal jsem mu přednost, aby mohl přejít a jeho z překvapení trefil šlak.”

Nováček potkal svého bývalého kamaráda.
„To je ale náhoda!” zvolal kamarád radostně. „Takové setkání! To se musí oslavit!”
„Ne, nezlob se, kamaráde, ale dnes to nejde. Nemám žízeň...”
„Jak to? Mladý námořník a nemáš žízeň?”
„Ne, já jsem se dneska už dvakrát topil...”